Penze
Další článek

DIP - dlouhodobý investiční produkt. Praktické otázky a odpovědi.

25.1.2024 | Bc. Martin Neduchal

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je nová, státem podporovaná, forma investování s cílem vytvoření rezervy na stáří. Umožňuje investovat do různých finančních produktů, které mohou nabídnout potenciálně vyšší zhodnocení, a k tomu získat daňové úlevy a možnost příspěvku od zaměstnavatele. DIP je tak po životním pojištění a penzijním spoření třetím státem podporovaným produktem spoření na stáří.
 


V rámci režimu DIP si můžete sami zvolit, do čeho bude investovat a takto investované prostředky v rámci DIPu si můžete až do výše 48 tisíc za rok odečíst od daňového základu. Dalším daňovým benefitem je možnost příspěvků zaměstnavatele, a to až do výše 50 tis Kč ročně. Na rozdíl od „penzijka“ stát na DIP nepřispívá formou státního příspěvku. 
 

Daňové zvýhodnění DIP

V rámci DIP můžete mít i více investic u různých společností. Daňový odpočet 48 tisíc ale platí pro všechny státem podporované produkty souhrnně, tedy pro DIP, DPS (doplňkové penzijní spoření) a životní pojištění. 

Prostředky z DIPu pak lze vybrat kdykoliv, pokud ale nechcete přijít o daňovou úsporu a snížený poplatek, tak nejdříve v 60 letech věku a po investování po dobu alespoň 10 let. 

Pokud byste například investovali 5 tisíc korun měsíčně (celkem 60 tisíc Kč ročně), bude maximální odpočet 48 tisíc ročně a na daních ušetříte 15% z této částky, tedy 7 200 Kč. Výnosy z investic v rámci DIP se daní stejně jako jiné investice a platí u nich časový a hodnotový test.
 

Příspěvky zaměstnavatele do DIP

Pro zaměstnavatele je příspěvek na DIP finančně výhodný – z příspěvků na DIP pro svého zaměstnance až do výše 50 tisíc Kč za rok totiž neodvádí sociální a zdravotní pojištění a současně je to pro něj daňově uznatelný náklad. Níže uvedený příklad ukazuje výhodnost příspěvku zaměstnavatele do DIP ve srovnání se zvýšením mzdy jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele.



 

DO ČEHO MOHU V RÁMCI DIPU INVESTOVAT?

Své důchodové portfolio si můžete poskládat z nástrojů, které definuje zákon. Obecně je možné využít například akcie, ETF, podílové fondy, nástroje peněžního, dluhopisy obchodované na burze, termínované vklady a také hotovost. 
 

JAK SE LIŠÍ DIP OD KLASICKÉHO „PENZIJKA“ (PP NEBO DPS)?

V rámci penzijního připojištění (transformované fondy) nebo doplňkového penzijního spoření můžete investovat jen do účastnických fondů, které nabízí daná penzijní společnost. Nemůžete si tak nastavit investice podle sebe a ani nemáte v rukou, jak se s vašimi zainvestovanými penězi nakládá. U DIPu si můžete sami zvolit, zda budete investovat spíše dynamicky nebo konzervativně a jaké investiční portfolio si nastavíte.


MOHU MÍT VÍCE ÚČTŮ DIP?

Ano, počet účtů není pro klienta žádným způsobem omezen. DIP je také možné kombinovat s jinými dostupnými formami spoření na stáří, jako třeba doplňkové penzijní spoření. Jak už bylo řečeno, v rámci daní můžete odečíst příspěvky na kterýkoliv z těchto spořicích produktů do celkové výše 48 tisíc Kč ročně. Pokud tedy budete mít jak DIP, tak DPS, můžete u každého z nich odečíst libovolnou částku, ale v součtu vždy do 48 000 Kč za rok. Stejné to je i v případě dvou DIPů.


CO SE STANE, KDYŽ VYBERU DIP PŘEDČASNĚ?

Výběr i jakkoliv malého objemu prostředků z DIPu dříve než v 60 letech a současně dříve než po 10 letech od sjednání smlouvy, vede k zániku režimu DIP. Ten je spojen s nutností vrátit veškerou daňovou úsporu, kterou člověk na daný DIP čerpal, a to za posledních 10 let a současně dodanit příspěvky zaměstnavatele.

Ze zákazu předčasného výběru bude několik výjimek, kdy klienti o daňové zvýhodnění nepřijdou. Klient nepřijde o daňové výhody v případě převodu všech prostředků z DIP od původního poskytovatele na DIP k novému poskytovateli, který třeba nabízí nižší poplatky nebo jiné výhodnější podmínky. Peníze ale nesmí převést do odlišné kategorie produktů, než je ta stávající, i když je také daňově zvýhodněná (například DPS či Životní pojištění).


MOHU SI DO REŽIMU DIP PŘEVÉST STÁVAJÍCÍ PORTFOLIA?

Ano, pokud to umožňuje poskytovatel investičních služeb, kde jsou tato portfolia vedena. Není podstatné, zda klient vstoupí do režimu DIP s již zavedeným portfoliem nebo vytvoří DIP vedle svých stávajících investic. V obou případech to znamená, že portfolio v režimu DIP bude podléhat povinnému „zafixování“, což znamená, že klient „nemůže“ vybírat prostředky z tohoto portfolia před dosažením 60 let a alespoň 10 let po vstupu portfolia do režimu DIP. Resp. může, ale přijde o daňové zvýhodnění.

Zde je důležité upozornit, že ačkoli DIPem může být v podstatě už stávající produkt, kam se posílají peníze už řadu let, teprve od 1.1.2024 se počítá povinné 10 leté období pro daňovou uznatelnost.


CO SE STANE S DIPEM, AŽ MI BUDE 60 LET (NEBO BUDU V DŮCHODU)?

S vaším DIPem se po dovršení 60 let nic nestane. Buď do něho lze investovat dál nebo si můžete zainvestované prostředky začít bez postihu nebo dodaňování vybírat, jednorázově nebo i postupně třeba každý měsíc. Výnosy z investic v rámci DIP se daní stejně jako jiné investice a platí u nich časový a hodnotový test.


MÁM SI DIP ZALOŽIT?

Ve většině případů bude výhodné si DIP založit. Obecně lze říct, že přispívat si do částky 4.000 Kč měsíčně a převést si do DIPu příspěvek zaměstnavatele bude nejvýhodnější strategie. Velmi zajímavé to bude pro majitele firem, kteří si do tohoto nástroje můžou také přispívat. Samozřejmě u lidí, kteří nemají do dosažení svého důchodového věku alespoň 10 let, nebo nemají možnost využít daňové odpočty, může být jiná varianta zajímavější.

Jedna z nejdůležitějších věcí při založení DIP bude vybrat správnou investiční strategii, která bere ohled na současnou celkovou hodnotu majetku člověka a již aktuálně uzavřené smlouvy. Stejně tak bude důležité nastavit si celkovou strategii využití jednotlivých státem podporovaných produktů a rozložení celkového příspěvku mezi tyto produkty tak, aby celkově naspořená částka na penzi byla co nejvyšší.


Proto se o nastavení celkové strategie soukromého zabezpečení na penzi a založení DIPu vždy poraďte se svým privátním poradcem.

 

Další článek