Investice
Předchozí článek Další článek

Měsíční aktuality z finančních trhů 6/2022

14.7.2022 | ZDENĚK BARTOŠ DIS. | BC. VÁCLAV ŠIMEK



Na finančních trzích v měsíci červnu pokračoval stále negativní sentiment z obav zvyšující se pravděpodobnosti propuknutí globální recese. Všechny hlavní akciové indexy zaznamenaly pokles. U investorů panují obavy z toho, že americký FED (centrální banka USA) zajde se zpřísňováním měnové politiky pro zkrocení inflace moc daleko a potenciální pokles americké ekonomiky tím ještě prohloubí. Americký akciový index S&P 500 jen za poslední měsíc zaznamenal propad o 8,4 %. Od začátku roku propadl dokonce o více jak dvacet procent. Propady na trzích jsou nepříjemné, nicméně je potřeba si uvědomit, že akcie za sebou mají dva roky raketového růstu a dříve nebo později by nějaká korekce přišla. Každý propad může být zároveň příležitostí, jak nakoupit akcie "ve slevě."


Na trhu komodit stejně jako u akcií došlo v posledním měsíci také k poklesu. Pozitivní pro ekonomiku by tento vývoj mohl být snad u ropy, kde u ropy typu BRENT, došlo meziměsíčně k poklesu ceny o 5,68 %. Jedná se jistě i o reakci na zasedání skupiny OPEC+ a její potvrzení plánu na zvýšení těžby v srpnu o 648 000 barelů denně. Cena ropy tak pokračuje v trendu pozvolného poklesu.


Na trhu kryptoměn došlo také k poklesu, nicméně zde se jednalo o podstatně dramatičtější propad. Nejznámější kryptoměna Bitcoin v červnu propadla o 37,29 %. Její hodnota se dostala pod 20 tisíc dolarů a v jeden moment spadla i pod 19 tisíc dolarů. Od svého historického maxima tak klesla cena Bitcoinu o více jak 70 procent. Pokud bychom to přepočetli do korun ztratil jeden Bitcoin oproti loňskému listopadu ze své hodnoty více jak milion korun. Zatímco loni v listopadu byla jeho prodejní cena přes 1,5 milionu korun, aktuálně se prodává za zhruba 470 tisíc korun.


Koncem června zvedla dle očekávání ČNB pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka základní repo sazbu z 5,75 % na rovných 7 %. Došlo tak k historicky největšímu rozdílu mezi základními sazbami na koruně a na euru od vzniku eurozóny (1999). Rozdíl mezi repo sazbou ČNB a depozitní sazbou ECB tak vzrostl na rekordních sedm a půl procentního bodu. Aktuální sazba ECB je -0,5 %. Otázka dalšího vývoje základní úrokové sazby ČNB je díky obměně bankovní rady, změně guvernéra a jeho prohlášení nejistá. Tato nejistota má dopad i na kurz koruny. Před jmenováním nového guvernéra ČNB Aleše Michla se euro prodávalo kolem 24,40 korun, po jeho jmenování došlo k oslabení koruny vůči euru na 24,73. ČNB musela začít ze svých devizových rezerv masivně nakupovat korunu, aby udržela kurz kolem 24,75 za euro. Bez této intervence by se kurz dostal znatelně nad 25 korun za euro. Tato intervence doposud vyšla ČNB na 175 miliard korun.


Český statistický úřad zveřejnil meziroční inflaci, která dosáhla za měsíc červen 17,2 %. Dochází tak k dalšímu stupňování inflačního vývoje a nelze vyloučit, že se inflace v dalších měsících dostane až na úroveň dvaceti procent. Nejistotu budoucího inflačního vývoje vyvolávají výpadky dodávek ruského plynu do Evropy. Pokud by došlo k jeho přerušení, což by mělo největší dopad zejména na Českou republiku, tak se dá očekávat výrazné překročení dvacetiprocentní hranice.


Opětovným zvýšením základní repo sazby pokračuje trend postupného zvyšování hypotéčních sazeb a ochlazování realitního trhu. Sazby hypotéčních úvěrů už atakují sedmiprocentní hranici. Důsledkem je propad prodeje nových bytů v některých lokalitách až o padesát procent, nicméně i přes takovéto propady zatím nedochází k poklesu prodejních cen nemovitostí.
Také Index dostupnosti bydlení, který vyjadřuje v procentech kolik činní splátka hypotéky k čistým měsíčním příjmům domácnosti, dosáhl rekordní hodnoty 69,93 %. Ještě před pěti roky byla tato hodnota 39,61%. Sen o vlastním bydlení se pro mnohé stává čím dál více nedosažitelný.

 

Předchozí článek Další článek