Ohodnocení role první dámy má svůj význam. Manželky prezidentů už nebudou tratit část důchodu

V polovině měsíce října letošního roku schválila vláda novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V novele zákona jsou, mj. upraveny náležitosti prezidenta republiky a poprvé i manžela nebo partnera prezidenta, který vykonává protokolární povinnosti a veřejnou činnost (§ 15 odst. 2 daného zákona).
 

Toto mediálně atraktivní téma zaplavilo internet a vyvolalo emotivní diskuse napříč společností. Je dlužno poznamenat, že emoce, převážně negativní, nevyvolala samotná novela zákona (s ní se většina čtenářů neměla čas seznámit, neboť většina článků byla napsána ještě před jejím schválením vládou), ale neobjektivní nebo málo srozumitelně podané informace v některých médiích.
 

O co se tedy konkrétně jedná?

Podle stávajícího zákona náleží v roce 2024 prezidentovi republiky kromě jiných náležitostí plat ve výši 341 200 Kč, který je určen z platové základny platovým koeficientem ve výši 3,60. Platová základna představitelů v roce 2024 byla vyhlášena MPSV ve výši 94 775 Kč. Na pokrytí nákladů spojených s výkonem jeho funkce mu náleží zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů ve výši 335 % platové základny, tzn. částka 317 500 Kč, kterou využívá i na financování potřeb své manželky při výkonu funkce první dámy.
 

Ve vládou schválené novele zákona č. 236/1995 Sb. je uvedena platová základna pro rok 2025 ve výši 101 364 Kč. Z ní se odvíjí i náležitosti prezidenta republiky v daném roce. Jeho plat bude činit 365 000 Kč (3,60 x 101 364) a zvláštní víceúčelová náhrada výdajů mu bude náležet ve výši 335 % platové základny, dosáhne tak výše 339 600 Kč.
 

Bude-li mít však prezident republiky manželku nebo partnerku, která bude vykonávat protokolární povinnosti a veřejnou činnost, bude mu výše uvedená náhrada výdajů snížena na 235 % platové základny, takže bude činit 238 300 Kč a jeho manželce nebo partnerce bude náležet víceúčelová paušální náhrada výdajů ve výši 100 % stejné platové základny; její výše v roce 2025 tak bude činit 101 400 Kč (platí to obdobně i pro manžela nebo partnera případné budoucí prezidentky republiky).
 

Nejedná se tak o další výdaje státu, neboť peníze na náhrady, které byly původně určeny prezidentovi republiky budou manželskému páru rozděleny. To bezesporu umožní první dámě, lépe a efektivněji plánovat svou činnost a nebýt závislá v této věci na svém manželovi.

Dále je zřejmé, že novela zákona neřeší pouze náležitosti dané tímto zákonem současného prezidentského manželského páru, tzn. manželů Pavlových, ale bude se týkat i všech manželek či manželů (resp. partnerů) příštích hlav státu.

V tomto světle se jeví negativní emoce na účet prezidenta Pavla a jeho ženy jako těžko zdůvodnitelné.
 

Role první dámy a její důchodové zabezpečení

V diskusích téměř nepovšimnuta však zůstala otázka zdravotního a důchodového pojištění předchozích a současné manželky prezidenta republiky. První dáma v minulosti ani v současnosti nedostávala a dosud nedostává za výkon své funkce žádný plat, i když se od ní očekává, že opustí stávající zaměstnání, aby mohla plnit řadu protokolárních úkolů a vyvíjet veřejnou činnost. To znamená, že si první dáma musí dosud platit ze svého zdravotní pojištění a doba jejího působení v roli první dámy se jí nezapočítává do důchodového pojištění, což má negativní dopad na výši jejího budoucího starobního důchodu.
 

Prezident Pavel se veřejně vyjádřil, že mu jde hlavně o to, zajistit manželce dobu pojištění pro zápočet do důchodového pojištění. Tento požadavek by se rovněž měl vztahovat i pro manželky, manžele nebo partnery všech budoucích prezidentů republiky.
 

Popsaná změna zákona č. 236/1995 Sb. přiznává manželce nebo partnerce prezidenta republiky, tedy i současné první dámě, pouze paušální náhrady výdajů spojených s jejími protokolárními povinnostmi a veřejnou činností a nemění nic na tom, že je bude i nadále vykonávat bez platu. Bez dalších právních úprav by se stávající nepříznivá situace zdravotního a důchodového pojištění prvních dam (obecně manželů, manželek nebo partnerů prezidenta republiky) nezměnila.
 

Pozitivně lze vnímat skutečnost, že MPSV přistoupilo ke komplexnímu řešení stávajícího nevyhovujícího stavu v hodnocení výkonu funkce první dámy a předložilo pozměňovací návrh k důchodovým změnám, který zakotvuje i důchodové a zdravotní pojištění manželů nebo partnerů prezidenta republiky. Ponechejme zatím bokem otázku zdravotního pojištění a podívejme se na úpravu předmětného důchodového pojištění.

V parlamentem již schválené novele zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění je v § 105 vložen nový odstavec 2, který zní:

„Pojištění je účastna též manželka prezidenta republiky; to platí obdobně i pro manžela prezidentky republiky. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu pojištění podle § 16 odst. 4.“ Toto ustanovení se vztahuje i na partnera (partnerku) prezidenta republiky (viz novelizovaný § 24).
 

Co to znamená a jaký to má význam pro první dámu?

Náhradní doba pojištění znamená, že se doba výkonu funkce první dámy (pro zjednodušení budeme v textu uvádět jen první dámu) započte do doby jejího pojištění (nevznikne jí tzv, neevidovaná doba). Vyloučená doba, během které první dáma byla bez výdělku, má pozitivní vliv na výši důchodu, neboť se období nulových příjmů nezahrne do výpočtu osobního vyměřovacího základu, a tím se nesníží výše důchodu.

Pojďme si ukázat, jak doba vykonávání funkce první dámy při dosavadní právní praxi, tzn. bez započítání této doby do důchodového pojištění negativně ovlivní výši jejího budoucího starobního důchodu.
 

Příklad první: výkon funkce první dámy po dobu jednoho volebního období prezidenta republiky, tzn. po dobu 5 let

Předpokládejme, že kdyby manželka prezidenta při pokračování předchozí výdělečné činnosti, tzn. bez výkonu funkce první dámy, získala až do dosažení důchodového věku dobu pojištění 47 let. Při pětiletém aktivním působení jako první dáma se jí podle stávající praxe doba pojištění sníží o právě o těch 5 let. Navíc je tato doba hodnocena jako neevidovaná doba, což má negativní vliv také na výši příjmu (tzv. osobního vyměřovacího základu), ze kterého se výše důchodu stanovuje.
 

Neřešme konkrétní osobu a spočítejme dopady 5 let neevidované doby na výši starobního důchodu první dámy pro tři varianty příjmů z její předchozí, resp. i následné výdělečné činnosti, a to pro nižší, průměrný a vyšší příjem (mzdu, resp. plat). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Důchody jsou spočítány na úrovni roku 2024 a výše celkově vyplacené částky za 21 let pobírání důchodu je vyjádřena v současné hodnotě roku 2024, tzn. bez valorizace důchodů.
 

Tabulka 1 – jedno pětileté volební období prezidenta

Tabulka jasně ukazuje, že při současné právní praxi se manželce prezidenta při vykonávání funkce první dámy po dobu pěti let v závislosti na předchozích příjmech z výdělečné činnosti sníží její budoucí starobní důchod o zhruba 2 400 až 3 800 korun měsíčně. To znamená celkovou ztrátu za 21 let pobírání důchodu cca 613 000 až 956000 korun (a to bez valorizace). Vládou schválená právní úprava tento negativní dopad na zabezpečení první dámy ve stáří od 1. ledna 2025 odstraní.
 

Příklad druhý: výkon funkce první dámy po dobu dvou volebních období prezidenta republiky, tzn. po dobu 10 let

Pokud bude prezident republiky zvolen podruhé na další volební období, bude to znamenat pro jeho manželku působení ve funkci první dámy po dobu 10 let. V tom případě bude negativní dopad současné právní praxe na výši jejího starobního důchodu výrazně horší. Vliv 10 let neevidované doby na starobní důchod stejné první dámy je obdobně spočítán v následující tabulce 2. Výpočty jsou provedeny za předpokladu, že manželka prezidenta dosáhne důchodového věku za 10 nebo více let).
 

Tabulka 2 – dvě pětileté volební období prezidenta

 

Za dané situace a při současné právní praxi se manželce prezidenta při vykonávání funkce první dámy po dobu deseti let v závislosti na předchozích příjmech z výdělečné činnosti sníží její budoucí starobní důchod o zhruba 4 800 až 7 200 korun měsíčně. Celková ztráta v případě 21 let pobírání starobního důchodu dosáhne cca 1,2 miliónu až 1,8 miliónu korun. (opět v současné hodnotě roku 2024).
 

Pokud vznikly v minulosti první dámě, která setrvala ve své funkci 10 let, ještě další neevidované doby v délce více než 2 roky, nesplnila by podmínky ani pro nárok na starobní důchod ke dni dosažení důchodového věku. Nárok na důchod by jí tak vznikl až po 5 letech, tzn. až ke dni dosažení věku 70 let. Je to skutečně fér, že taková situace může nastat u člověka, který státu věnuje 10 let svého života?
 

V tomto světle žádost prezidenta nemůže být vnímána negativně. Započtení doby pojištění za vykonávání funkce první dámy vrací její osobní svobodu a důstojnost zpět na úroveň, jakou má v naší civilizované zemi jakákoli jiná žena. Bude to znamenat snížení závislosti ženy na manželovi a jeho příjmech tak, jak je dosud úděl první dámy nastaven. Pan prezident je prvním prezidentem České republiky, který se v tomto ohledu veřejně zastal své ženy a všech prvních dam, které přijdou po ní.
 

I vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina ve svém vyjádření uvedl, že navrhované a schválené právní úpravy přinášejí řešení, které Kancelář prezidenta republiky vnímá v jedenadvacátém století jako nezbytné.