OSVČ nebo s.r.o.? Co je výhodnější?

OSVČ nebo s.r.o.?

Otázka, kterou si položil snad skoro každý živnostník. Proč? Jednoduše. Protože když se OSVČ daří a vydělává, tak kromě vysokých daní řeší také vysoké odvody na sociální a zdravotní pojištění. A pokud si jako OSVČ, které se opravdu daří, uvědomíte, že z vašeho vyměřovacího základu (tj. poloviny daňového základu) se vám pro výpočet důchodu započítává jen velmi malá část, a přitom platíte odvody na sociální a zdravotní pojištění z plného vyměřovacího základu, tak si říkáte, jestli se to nedá řešit nějak efektivněji. Jedna z možných úvah je založit si společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a vyplácet si mzdu jako zaměstnanec ve vlastní obchodní společnosti a tím si „řídit“ výši zdanění mzdy a výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
 
Otázkou je, zda se to skutečně vyplatí. To se liší případ od případu a je potřeba si vše důkladně spočítat. Je potřeba zohlednit hledisko účetní, daňové, a také hledisko vlivu na odvody na sociální pojištění a celkový vliv na výši budoucího důchodu. A nejedná se pouze o důchod starobní, ale v produktivní části života také o důchod invalidní, vdovský/vdovecký a důchody sirotčí. Je to poměrně komplexní disciplína a aby analýza byla skutečně seriózní a úplná, potřebujete se zorientovat hned v několika oblastech současně.
 
Pokud tedy patříte do skupiny OSVČ, kterým se „daří“, určitě si takovou analýzu nechte zpracovat. Může vám ušetřit / vydělat statisíce korun navíc. Stejně jako v případě jednoho soukromého lékaře, který se na nás obrátil s žádostí o vypracování Komplexní zprávy o svém důchodovém pojištění.  
 
Konkrétní příklad – soukromá lékařská praxe

Jedná se o lékaře ve věku 47 let, který vede svoji soukromou lékařskou praxi již od roku 2002 a to jako OSVČ. Jeho základ daně (zisk) v posledním roce dosáhl výše cca 3,5 mil Kč. Je ženatý a má tři děti, z čehož dvě jsou již starší 15let a studují vysokou školu. V dalším textu jej budeme nazývat klientem nebo lékařem.
 
Zadání znělo takto:

 
První krok k vyššímu důchodu

Nejdříve si náš klient požádal Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o zaslání aktuálního výpisu z „důchodového účtu“, tzv. Informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Na ten má každý plátce důchodového pojištění jednou ročně zdarma nárok. Běžně jej obdržíte na vámi uvedenou adresu do 2 týdnů od odeslání žádosti.  Poté bylo potřeba získat informace, které ČSSZ neeviduje, a to formou dotazníku k doplnění informací z IOLDP. No a pak už jsme se pustili do práce. Analýza odhalila několik významných nedostatků a chyb.
 
Chyba č.1 – neevidované doby

Jednou z klíčových hodnot ovlivňujících výši důchodu je tzv. celková doba pojištění. Pro vznik nároku na starobní důchodmusí být tato doba min. 35 let. A čím je tato doba delší, tím vyšší je důchod. Hraje se tedy o každý rok. Po analýze záznamů z IOLDP bylo zjištěno, že má 2 563 dnů neevidovaných dob uvedených v IOLDP dalších 720 dnů nezaznamenané doby. Jednalo se především o dobu, kdy studoval střední a vysokou školu. Starobní důchod vypočítaný pouze na základě aktuálních dat z IOLDP dosáhl výše 16 658 Kč měsíčně.
 

Důchod je spočítaný na úrovni roku 2018. Lze jej charakterizovat jako důchod spočítaný z vyměřovacích základů klienta dosažených v dosavadním rozhodném období 1989 – 2017, ovšem při stanovené celkové době pojištění (dosažené a potenciální) v délce 46 roků. Pro možnost srovnávání výsledků (hodnot) z různých časových období jsou všechny další výpočty rovněž provedeny na úrovni roku 2018 bez zahrnutí vlivu růstu průměrných mezd (tzn. v „současné hodnotě“).
 
Doporučení bylo jasné. Zajistit chybějící doklady o nezaznamenaných studiích a tyto podklady zaslat na centrálu ČSSZ k doplnění IOLDP. Na základě takto doplněných dat došlo k přepočtu starobního důchodu, který nově dosáhl výše 22 341 Kč měs.
 
Výsledek: původní výše důchodu dle aktuálních dat ČSSZ ... 16 658 Kč měs.
výše důchodu po doplnění chybějících záznamů... 22 341 Kč měs.

 
Jak je vidět, udělat si pořádek v evidenci svých dob pojištění na ČSSZ se skutečně vyplatí. Měsíční rozdíl výše důchodů činí 5 683 Kč, což během 20 let pobírání důchodu dělá 1 363 920 Kč navíc. To už stojí za to.
 
Chyba č.2 – vysoké a neefektivní odvody na důchodové pojištění
 
Výše dosažených příjmů (vyměřovacích základů) je druhou klíčovou proměnou pro výpočet důchodu. V posledních letech se našemu klientovi v tomto ohledu opravdu dařilo, o čemž svědčí postupně stoupající základ daně až na úroveň 3,5 mil Kč. Polovina základu daně OSVČ je tzv. vyměřovací základ, z kterého se počítají odvody na důchodové pojištění. Polovina daňového základu našeho lékaře je tedy 1 750 000 Kč. A tady je skryt ďábel v detailu. Částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ, tj. 1 438 992 Kč v roce 2018, se totiž již do vyměřovacího základu nezapočítává a důchodové pojištění se z ní již neodvádí. Přesto v našem případě lékař odvádí na důchodové pojištění závratných 35 016 Kč měsíčně. Na první pohled žádný problém. Ale kdo zná vliv tzv. redukční hranice tak si umí spočítat, že to problém je. V letošním roce platí, že optimální měsíční záloha na důchodové pojištění by neměla být vyšší než 3 852 Kč. Proč zrovna tato částka? Je to jednoduché. Je to 29,2% výše tzv. první redukční hranice (13 191 Kč pro rok 2018), od které se příjmy (vyměřovací základy) až do výše 119 916 Kč (druhá redukční hranice) redukují na 26%. Zbývajících 74% odvodů na důchodové pojištění už se do vašeho důchodu nezapočítávají a jsou použity na cizí důchody. Říká se tomu princip solidarity.
 
Našemu lékaři zbývá do vzniku nároku na důchod ještě 17,7 let. Podívejme se, co by se dělo, kdyby i nadále platil tyto vysoké odvody. Celkem by v následujících letech odvedl na důchodovém pojištění 7 420 706 Kč a konečný starobní důchod by se mu zvýšil na 26 134 Kč měs. A nyní si představte, kdyby mohl platit jen minimální pojistné ve výši 2 189 Kč odpovídající minimálnímu vyměřovacímu základu pro OSVČ. Za 17,7 let by celkem zaplatil jen 463 900 Kč a důchod by mu klesl na 17 246 Kč. Rozdíl zaplaceného pojistného činí 6 956 806 Kč. Aby se lékaři vrátilo takto navíc zaplacené pojistné při současných vysokých odvodech, musel by zvýšený důchod 26 134 Kč pobírat 65 let, tzn. dožít se alespoň 130 let. A teď si představte, kdyby si částku ve výši skoro 7 mil Kč mohl sám někde postupně investovat, jaký by byl celkový efekt pro jeho zabezpečení v penzi.
 
Chyba č.3 – využití institutu spolupracující osoby
 
Náš lékař využívá tzv. institutu spolupracující osoby (§ 13 zákona o dani z příjmu) a rozděluje své vysoké příjmy a výdaje na jejich dosažení mezi sebe a manželku. Využívá přitom maximální možnou výši připadající na manželku ve výši 540 000 Kč daňového základu ročně. Cílem mělo být zcela jistě snížení daňového základu a tím pádem nižší daň z příjmu. Pokud mu toto opatření poradil jeho účetní, je na čase jej vyměnit. Toto opatření má totiž dopad i do oblasti odvodů na důchodové pojištění. Využití institutu spolupracující osoby má totiž význam jen u OSVČ, jejichž vyměřovací základ nepřekročí maximální vyměřovací základ 1 438 992 Kč, tzn. mají základ daně okolo 2,9 mil. Kč. Jelikož náš lékař maximální vyměřovací základ překročil, neodvádí již z částky překračující tuto hranici důchodové pojištění. Tím, že převedl 540 000 Kč daňového základu na spolupracující manželku se však dostal do situace, že odvádí důchodové pojištění ze svého maximálního vyměřovací základu, a navíc ještě z částky, kterou převedl na manželku. Měsíčně to činí zbytečně vyhozených 6 570 Kč, za rok 78 840 Kč a za 24 let, které zbývají manželce do důchodu by tak zbytečně přišli o 1 892 160 Kč. Jak se říká, dvakrát měř a jednou řež.
 
Kromě výše uvedených tří chyb bylo objeveno ještě několik drobných nedostatků, jejichž odstraněním dojde k zlepšení konečného důchodu klienta nebo k optimalizaci odvodů na sociální pojištění. Výše uvedené tři chyby však mají na budoucí výši důchodu a životní úroveň v penzi nejzásadnější význam.
 
OSVČ nebo s.r.o.?
 
Jak tuto situaci tedy vyřešit, aby OSVČ, kterému se „daří“ nemusela odvádět zbytečně vysoké odvody, které jí nic nepřinesou a současně si udržela vysoký životní standard i v penzi? Výrazné snížení vyměřovacího základu OSVČ není pro našeho lékaře reálné. Tudy cesta nevede. Odpovědí je úvaha přechodu na právnickou osobu, tzn. založení společnosti s ručení omezeným (s.r.o.).
 
Při založení s.r.o. náš lékař jako majitel firmy si může odměnu vyplácet nejen jako mzdu, ale i jinými zákonnými způsoby. Pokud si hrubou mzdu sníží na nejnižší úroveň zaručené mzdy tak se jeho firmě výrazně zvýší zisk, a navýšení zisku si může po zdanění vyplatit jako odměnu. Z této odměny si lékař dorovná čistý příjem do výše, která odpovídá čistému příjmu z hrubé mzdy před snížením, a přebytek (nebo jeho část) použije k vytváření rezervy, ze které si k důchodu z I. Státního pilíře (tzn. z důchodového pojištění) bude ve stáří vyplácet rentu.
 
V obchodní společnosti (tedy i v s.r.o.) je možné uplatnit celou řadu možnosti k optimalizaci odvodů daní, odvodů na zdravotní, nemocenské i důchodové pojištění. Manévrovací prostor je mnohem širší než u OSVČ. Možností je relativně mnoho, pojďme si ukázat ty nejjednodušší:
 

 
Pro finální rozhodnutí, zda zůstat OSVČ nebo přejít na „s.r.o.“ je otázkou důkladných propočtů celkové výhodnosti. Navržené optimalizační propočty jsou složitější, neboť musí počítat nejen s pojistným na důchodové pojištění, ale také s ostatními odvody, tj. zdravotním a nemocenským pojištěním. Do výpočtu je rovněž nutné zahrnout zdanění zisku právnické osoby a zdanění vyplacené odměny ze zisku.  Základní výpočty jsme pro klienta provedli jako přílohu uvedené zprávy.

Ze zkušeností víme, že ve většině případů, a je to případ i našeho lékaře, přechod na s.r.o. je ekonomicky jednoznačně výhodnější varianta. Úsměvné je, že asi největší překážkou změny jsou ve většině případů stávající účetní OSVČ. Přechod z jednoduchého účetnictví na podvojné je totiž pro celou řadu z nich nepřekonatelnou překážkou. Je potřeba si uvědomit, že my tady nejsme pro naše účetní, ale oni pro nás.
 
Když si výše uvedené ještě jednou shrneme můžeme říci, že díky „Zprávě o aktuálním stavu důchodového zabezpečení“, klient získal informace a doporučení, jak optimalizovat zásadním způsobem své důchodové pojištění.  Odstranění nedostatků v evidenci ČSSZ, revize nesprávného využití institutu spolupracující osoby a zejména realizace přechodu ze samostatné výdělečné činnosti na společnost s ručením omezeným může klientovi uspořit / vydělat ne statisíce, ale v jeho případě milióny korun. Zprávu o aktuálním stavu důchodového pojištění rádi zpracujeme i pro vás. Vězte, že je málo jiných investic s tak vysokou návratností jako je tato.